|
k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci stížnosti DZ PRIA proti České republice Dne 31.7.2008 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) rozsudek ve výše uvedené věci (stížnost č.72031/01). Po rozsáhlém a všestranném dokazování obou stran sporu dospěl ESLP k jednomyslnému rozhodnutí senátu sedmi soudců, které lze interpretovat takto: - rozhodnutí úřadů ČR o uvalení všech tří nucených správ na DZ PRIA byla nezákonná - úřady ČR bylo porušeno zákony chráněné právo DZ PRIA (a jejich členů) na pokojné užívání majetku - soudy ČR bylo porušeno zákony chráněné právo na spravedlivý proces Oběma stranám – vládě ČR a DZ PRIA Soud stanovil lhůtu 3 měsíce, aby jim poskytl prostor pro dosažení dohody ve věci spravedlivého zadostiučinění. Ke stížnosti DZ PRIA, podané členy představenstva a kontrolní komise, se na podporu stížnosti připojilo dalších 633 osob – členů DZ PRIA. ESLP stížnost těchto jednotlivých členů záložny projednal samostatně a zamítl ji s odůvodněním, že samotná DZ PRIA úspěšně předložila ESLP všechny nároky, čímž byly pokryty i nároky uplatněné jejími členy. Uvědomujeme si, že není lehké pro členy vlády, politiky i veřejnost zaujímat objektivní stanoviska, byli-li v předchozí době zahlcováni zástupnými, nepravdivými a zkreslenými informacemi. Dokonce i po zveřejnění rozhodnutí ESLP to některá média interpretovala takto: „státu hrozí, že zaplatí miliardy tunelářům padlých kampeliček“. Mezinárodní soud zřetelně sdělil České republice, že v kauze DZ PRIA byla porušena základní lidská práva, a to majetková práva a právo na spravedlivý proces. V přezkoumávání stížností ESLP standardně nejdříve zkoumá, zda zásah státu byl v souladu se zákonem (zákonnost zásahu). Pokud je zásah v souladu s vnitrostátním zákonem, pak teprve zkoumá, zda zásah sledoval legitimní cíle, zda byl přiměřený a v demokratické společnosti i nezbytný. V případě DZ PRIA však již v prvém testu dospěl k závěru, že se v případě nucených správ jednalo o zásah nezákonný s ohledem na právo pokojného užívání majetku. Proto již dále nemusel zkoumat a tudíž ani nezkoumal, zda byl zásah přiměřený, zda sledoval legitimní cíle a zda byl v demokratické společnosti nezbytný. Konstatování nezákonnosti již v prvním kroku zkoumání bývá u ESLP velkou raritou, takových případů existuje jen naprosté minimum. Stát prohrál ne proto, že se špatně hájil, nebo pro formální nedostatky, ale proto, že jednání úřadů byla nezákonná a proto neobhajitelná. Z rozsudku ESLP nutně vyplývá, že správní soudy ČR včetně soudu ústavního zcela „přehlédly“ argumentaci DZ PRIA o nezákonnosti nucené správy, i když tato byla v průběhu správních i soudních řízení stále stejná, jako před ESLP. Z tohoto hlediska je zřejmé, že obdobně „přehlédly“ příslušné soudy argumentaci odsouzeného Františka Zoubka, který byl předsedou představenstva od založení DZ PRIA do svého odsouzení. Nebylo jistě náhodou, že ihned po uvalení nezákonné nucené správy na DZ PRIA podal Úřad pro dohled trestní oznámení na předsedu představenstva a že hlavním svědkem obžaloby pak byl správce nucené správy, tedy lidé, jednající i dle ESLP nezákonně. Dle názoru orgánů DZ PRIA (i většiny jejích členů) nelze přehlédnout, že po uvalení nezákonné nucené správy na DZ PRIA bylo F.Zoubkovi sděleno obvinění ve dvou obchodních případech s údajnou škodou ve výši 5,5 milionu, které mělo zastavit úsilí o obranu záložny. V zápětí po podání stížnosti DZ PRIA k ESLP bylo obvinění uměle rozšířeno o další obchodní případy s údajnou škodou dalších 17,5 milionu. Maximálně pikantním ve světle rozsudku ESLP je to, že F.Zoubek byl mimo jiné odsouzen za tzv. mediální smlouvu, jedině na jejímž základě mohla DZ PRIA úspěšně realizovat svou právní obranu proti nezákonnosti nucené správy, i když její úspěch byl dosažen až před ESLP. Orgány DZ PRIA z výše uvedených důvodů i ze znalosti celé kauzy dovozují, že stíhání i odsouzení F.Zoubka bylo zjevně účelové v souvislosti s nezákonnou nucenou správou a šikanou za to, že se F.Zoubek na rozdíl od jiných představitelů družstevních záložen aktivně angažoval v právní obraně DZ PRIA. U Nejvyššího soudu ČR leží dovolání F.Zoubka proti rozhodnutím soudů v jeho trestní věci a současně je i u Ústavního soudu podána jeho ústavní stížnost. Stejně tak více než 2000 členů DZ PRIA i jiných družstevních záložen podepsalo žádost o udělení milosti pro F. Zoubka, která nebyla dosud vyřízena. Členové orgánů DZ PRIA doufají, že F.Zoubek nebude muset absolvovat stejnou cestu jako DZ PRIA, tedy stížnost až k ESLP, aby mohl prokázat nezákonnost svého trestního stíhání i odsouzení. Ujišťujeme vládu, média i veřejnost, že jsme připraveni s vládou jednat. Po celou dlouhou dobu devíti let soudní obrany proti nezákonnému uvalení nucené správy a kriminalizace jsme byli ochotni jednat o smíru a upozorňovali jsme – jmenovitě premiéra Zemana a ministra financí Mertlíka, že v případě uvalení a trvání nezákonné nucené správy na DZ PRIA, hrozí státnímu rozpočtu značné škody. Tehdejší vláda však nebyla ochotna jednat a předcházet hrozícím škodám, i když jí to zákony výslovně ukládaly. I dnes jsme na radu právníků dali prostor vládě k prvnímu kroku. Odsouzení a věznění F. Zoubka i po rozhodnutí ESLP však mnohé napovídá o stavu země a institucí ve vztahu k nesporným autoritám jako je ESLP. Každý den věznění F.Zoubka, zejména po zveřejnění rozsudku ESLP, vyvolává nevoli a hněv těch lidí, kteří vědí, že je vězněn proto, že obranu DZ PRIA a tím i jejich nevzdal, že bojoval pro ně a za ně a tím i za většinu občanů této země. Podrobnosti a aktuality dále najdete na těchto stránkách: www.intercity.cz 21.8.2008
|